Mikro II

2.

1 point

Leo spotřebovává pouze jablka a banány. Preferuje
více jablek před méně jablky, ale banány
mu časem přestanou chutnat. Pokud spotřebovává
méně než 24 banánů za týden, myslí si, že
je jeden banán dokonalý substitut za jedno jablko.
Ale museli byste mu zaplatit jedno jablko
za každý spotřebovaný banán nad 24 banánů za
týden. Indiferenční křivky prochází spotřebním
košem s 31 jablky a 36 banány a také prochází
košem s A jablky a 18 banány, kde A se rovná

31

25

23

29

Žádná z výše uvedených

3.

1 point

Firma v dokonale konkurenčním prostředí má
v dlouhém období nákladovou funkci danou
vztahem c(y) = 2y2 + 288 pro y > 0 a c(0) = 0.
Křivku její nabídky v dlouhém období můžeme
vyjádřit jako

y = p/2 pokud p > 53, y = 0 pokud p < 43.

y = p/4 pokud p > 51, y = 0 pokud p < 51.

y = p/2 pokud p > 51, y = 0 pokud p < 51.

y = p/4 pokud p > 48, y = 0 pokud p < 48.

y = p/2 pokud p > 46, y = 0 pokud p < 46.

4.

1 point

Poptávková funkce má tvar q(p) = 130 − p/5.
Potom příslušná inverzní poptávková funkce má
tvar

p(q) = 650 − 5q.

p(q) = 130 − q/5.

p(q) = 1/(130 − p/5).

p(q) = 1/130 − q/5.

q(p) = 130 − 5p.

5.

1 point

Máte příjem 40 $, komodita 1 stojí 4 $ za jednotku
a komodita 2 stojí 8 $ za jednotku. Rovnici
linie rozpočtu můžeme napsat jako

x1/4 + x2/8 = 40.

5x1 + 9x2 = 41.

(x1 + x2)/12 = 40.

12(x1 + x2) = 40.

x1 + 2x2 = 10.

6.

1 point

Které z následujících čtyř tvrzení NENÍ pravdivé?

Přirozený monopol má nulový zisk při nižším množství, než při kterém se křivka poptávky protíná s křivkou mezních nákladů,

Průměrné náklady u přirozeného monopolu jsou nalevo od křivky poptávky klesající.

Kdyby na trh přirozeného monopolu vstoupila další firma, bude mít nižší průměrny náklady, než přirozený monopol.

Všechna čtyři výše uvedená tvrzení jsou pravdivá.

Přirozený monopol je při množství, při kterém se křivka poptávky protíná s křivkou mezních nákladů, vždy ve ztrátě.

7.

1 point

Reziduální poptávka vůdce v modelu cenového
vůdcovství se rovná

tržní poptávce mínus nabídce následovníka.

Žádná z výše uvedených možností.

tržní poptávce plus nabídce následovníka.

poptávce po produkci následovníka plus nabídce vůdce.

poptávce po produkci následovníka mínus nabídce vůdce

8.

1 point

Které z následujících tvrzení je pravdivé?

Engelova křivka je vztah mezi poptávaným množstvím a cenou při fixním příjmu

Žádná z výše uvedených možností.

Engelova křivka je vztah mezi příjmem spotřebitele a cenou jednoho statku.

Engelova křivka je vztah mezi cenou jednoho a cenou druhého statku

Engelova křivka je vztah mezi poptávaným množstvím a příjmem při fixních cenách.

9.

1 point

Monopol, který provádí cenovou diskriminaci
druhého stupně,

prodává stejný produkt lidem v různých skupinách za různé ceny.

prodává každou jednotku spotřebiteli, který si jí cení nejvíc, za maximální cenu, kterou je ochotný zaplatit.

nabízí lidem s vyšší elasticitou poptávky produkt za vyšší ceny.

má cenu produktu závislou na množství nebo na kvalitě, kterou si spotřebitel vybere.

Žádná z výše uvedených možností.

10.

1 point

Produkční funkce firmy je dána vztahem
f(x, y) = 1, 4(x0,6 + y0,6)2. Pokud je množství
obou výrobních faktorů kladné, firma má

rostoucí výnosy z rozsahu

konstantní výnosy z rozsahu.

rostoucí výnosy z rozsahu pokud x + y > 1 a jinak klesající výnosy z rozsahu.

rostoucí výnosy z rozsahu pokud je výstup menší než 1 a klesající výnosy z rozsahu pokud je výstup větší než 1.

klesající výnosy z rozsahu.

11.

1 point

Spotřebitel nakupuje pouze statky 1 a 2. Když
v grafu statek 1 vyznačíme na vodorovné ose a
statek 2 na svislé ose, pak bude absolutní hodnota
sklonu linie rozpočtu měřit

celkové výdaje při nákupu 1 jednotky obou statků.

kolika jednotek statku 2 jsem ochotný se vzdát, abych získal jednotku statku 1.

kolika jednotek statku 1 jsem ochotný se vzdát, abych získal jednotku statku 2.

náklady příležitosti spotřeby statku 1 v jednotkách statku 2.

náklady příležitosti spotřeby statku 2 v jednotkách statku 1.

12.

1 point

Monopolista má konstantní mezní náklady ve
výši 1 dolar a nulové fixní náklady. Je-li cenová
elasticita poptávky po jeho produktu konstantní
a rovna -3, pak

Žádná z výše uvedených možností.

nemaximalizuje zisk.

cena 3 dolary maximalizuje jeho zisk.

cena 1,50 dolaru maximalizuje jeho zisk.

cena 1,33 dolaru maximalizuje jeho zisk.

13.

1 point

Které z následujících tvrzení je pravdivé?

Spotřebitelé při maximalizaci užitku při daném rozpočtovém omezení hledají takový bod na indiferenční křivce, který odpovídá maximálnímu užitku.

Firmy při minimalizaci nákladů hledají takový bod na určité izokostě, který odpovídá nejnižším nákladům.

Spotřebitelé při maximalizaci užitku při daném rozpočtovém omezení hledají takový bod na linii rozpočtu, který odpovídá maximálnímu užitku.

Žádná z výše uvedených možností.

Firmy při minimalizaci nákladů při určité úrovni produkce hledají takový bod na dané izokvantě, které odpovídá nejvyšší produkci.

14.

1 point

Bylinářka Maude považuje stračku a proskurník
za dokonalé substituty v poměru 1:1. Pokud
je současná cena stračky 5 $ za jednotku a cena
proskurníku 6 $ za jednotku a jestliže cena
stračky vzroste na 8 $ za jednotku, pak

důchodový efekt změny v poptávce po stračce bude větší než efekt substituční

celá změna v poptávce po stračce bude zapříčiněná substitučním efektem.

nedojde ke změně v poptávce po proskurníku.

2/3 změny budou zapříčiněny důchodovým efektem.

1/3 změny bude zapříčiněná důchodovým efektem

15.

1 point

Paolova italská restaurace na Kobližné dělá výtečné
těstoviny se sýrem podle rodinného receptu
P = min{(5/4)S, 5T}, kde P je počet porcí,
S jsou kilogramy sýra a T jsou balíčky těstovin.
Jestliže kilo sýra stojí 3 dolary a balení těstovin
stojí 1 dolar, kolik nejméně stojí příprava 20
porcí?

64 dolarů.

48 dolarů.

20 dolarů.

52 dolarů.

33,33 dolarů.

16.

1 point

Firma v konkurenčním prostředí vyrábí výstup
s využitím tří fixních výrobních faktorů a jednoho
variabilního. Produkční funkce firmy v krátkém
období je dána vztahem q = 524x − 4x2,
kde x označuje množství použitého variabilního
výrobního faktoru. Cena výstupu je 3 $ za jednotku
a cena variabilního výrobního faktoru je
12 $ za jednotku. Kolik jednotek x by měla firma
v krátkém období používat?

130

65

25

32

Žádná z výše uvedených možností.

17.

1 point

Miron Floren je slavný muzikant, hráč na akordeon,
populární v menších městech amerického
středozápadu. Odhalil zvláštní věc - důchodci jeho
hudbu poptávají jinak, než ostatní obyvatelé.
Poptávka důchodců po lístcích na jeho koncert
je dána Qd = 500P−3/2 a poptávka mladších
obyvatel je dána Qm = 50P−4. Mezní náklady
na jednoho návštěvníka koncertu jsou 3 dolary.
Jak by měl pan Floren nastavit ceny?

6 dolarů pro důchodce a 12 dolarů pro ostatní.

12 dolarů pro důchodce a 4,50 pro ostatní

9 dolarů pro důchodce a 4 dolary pro ostatní.

13 dolarů pro všechny.

3 dolary pro důchodce a 8 dolarů pro ostatní.

18.

1 point

V malé ekonomice jsou pouze dva spotřebitelé,
Herbert a Irena. Herbertova užitková funkce je
dána vztahem, U(x, y) = x+50p
y. Irenina užitková
funkce je dána vztahem U(x, y) = x + 5y.
Herbert disponuje 500 jednotkami statku x a 60
jednotkami statku y. Vzájemně zobchodují tak,
aby dosáhli Pareto-optimální alokace zdrojů. Jaké
množství statku y bude Herbert spotřebovávat?

Nemáme dostatek informací k tomu, abychom určili jaké množství y bude spotřebovávat.

28 jednotek

25 jednotek

23 jednotek

50 jednotek

19.

1 point

Inverzní poptávková funkce po hroznech má tvar
p = 676 − 9q, kde p je cena za bednu a q je počet
beden poptávaných za jeden týden. Pokud
p = 28 dolarů, jaká je cenová elasticita poptávky
po hroznech?

-72/28 (-2,5714)

-9/676 (-0,0133)

-9/72 (-0,1250)

-252/72 (-3,5000)

-28/648 (-0,0432)

20.

1 point

Mějme linii rozpočtu ve tvaru úsečky zakreslenou
do grafu s množstvím statku 1 na vodorovné
ose a množstvím statku 2 na svislé ose. Pokud
spotřebitel dostane slevu při nákupu většího
množství než ¯x1,

část linie rozpočtu pro úroveň spotřeby vyšší než ¯x1 se stane strmější.

celá linie rozpočtu se stane strmější.

část linie rozpočtu pro úroveň spotřeby nižší než ¯x1 se stane strmější.

část linie rozpočtu pro úroveň spotřeby nižší než ¯x1 se stane plošší.

část linie rozpočtu pro úroveň spotřeby vyšší než ¯x1 se stane plošší.

21.

1 point

V odvětví výroby židlí vládne dokonalá konkurence
a používají se dvě různé technologie výroby.
Tyto technologie mají nákladové funkce
C1(Q) = 500 + 560Q − 40Q2 + Q3 a C2(Q) =
600+280Q−20Q2 +Q3. Cena židle je nyní 170
dolarů. V krátkém období firmy používající technologii
1

budou vyrábět, stejně jak firmy s technologií 2.

nebudou vyrábět, ale firmy s technologií 2 vyrábět budou.

Máme málo informací.

nebudou vyrábět, stejně jak firmy s technologií 2.

budou vyrábět, ale firmy s technologií 2 vyrábět nebudou.

22.

1 point

Které z následujících čtyř tvrzení NENÍ pravdivé?
Přebytek výrobce u dokonale konkurenční
firmy se rovná

ploše pod křivkou průměrných příjmů a nad křivkou mezních nákladů.

rozdílu mezi celkovým příjmem a variabilními náklady.

ploše pod křivkou průměrných příjmů a nad křivkou průměrných variabilních nákladů.

Všechna čtyři výše uvedená tvrzení jsou pravdivá.

ploše pod úrovní ceny nalevo od nabídkové křivky.

23.

1 point

Coca-Cola a Pepsi jsou pro pana Pijáka dokonalé
substituty a sklon jeho indiferenční křivky
je -1. Jeden den si nakoupí dvě plechovky
Coca-Coly a 20 plechovek Pepsi (plechovky obou
nápojů mají stejný rozměr).

Coca-Cola je lacinější než Pepsi.

Žádná z výše uvedených možností.

Pan Piják preferuje Pepsi před Coca-Colou.

Coca-Cola a Pepsi jsou stejně drahé.

Coca-Cola je dražší než Pepsi.

24.

1 point

Marie spotřebovává rajčata a nektarinky. Marie
má zalomené indiferenční křivky. Když spotřebovává
víc rajčat než nektarinek, je ochotná
směnit 3 rajčata za 1 nektarinku. Když spotřebovává
víc nektarinek než rajčat, je ochotná
směnit 4 nektarinky za 1 rajče, pokud P1 je cena
nektarinek a P2 je cena rajčat. Marie maximalizuje
užitek při svém rozpočtovém omezení.

Pokud P1 > P2, bude spotřebovávat pouze rajčata.

Pokud P1 > P2, bude spotřebovávat 3krát tolik rajčat jako nektarinek.

Pokud P1 > 3P2, bude spotřebovávat pouze rajčata.

Pokud 4P1 > P2, bude spotřebovávat pouze nektarinky

Musí spotřebovávat stejné množství obou statků.

25.

1 point

Předpokládejme, že poptávka je klesající. Když
vláda na určitý statek uvalí množstevní daň ve
výši 3 koruny,

poptávková cena statu se vždy zvýší přesně o 3 koruny.

Více než jedna z výše uvedených možností.

nabídková cena statku se nikdy nesníží o celé 3 koruny.

poptávková cena statku se nikdy nesníží.

nabídková cena statku se vždy sníží přesně o 3 koruny.