Mikro II III

1.

1 point

Eduardo utrácí svůj celý příjem za 9 pytlů žaludů
a 4 bedýnek ořechů. Cena jednoho pytle
žaludů je 6 dolarů a jeho příjem je 90 dolarů.
Eduardo si může dovolit spotřební koš s A pytli
žaludů a B bedýnkami ořechů, který odpovídá
rovnici rozpočtu

6A + 13B = 92.

8A + 9B = 90.

12A + 18B = 180.

Žádná z výše uvedených možností.

6A + 11B = 90.

2.

1 point

Které z následujících čtyř tvrzení NENÍ pravdivé?

Když jsou průměrné náklady klesající, křivka mezních nákladů bude pod křivkou průměrných nákladů.

Pro diskrétní statky platí, že se mezní náklady první jednotky produktu rovnají průměrným variabilním nákladům.

Mezní náklady protínají průměrné variabilní náklady v jejich minimu.

Když jsou mezní náklady rostoucí, křivka průměrných nákladů bude vždy rostoucí.

Všechna čtyři výše uvedená tvrzení jsou pravdivá.

3.

1 point

Vincent je sochař z New Yorku. Sochy tesá podle
funkce S = min{L, T/3}, kde L je počet hodin
jeho práce a T je počet dlátek, které používá.
Protože je Vincent velmi ceněný, hodina jeho
práce stojí 50 dolarů, kdežto dlátko stojí pouze
10 dolarů. Vincent dostal grant 3 000 dolarů -
jaké největší množství soch za ně může vyrobit?

2 250

750

56,25

37,5

50

4.

1 point

Monopolní firma má poptávkovou křivku q =
10000−100p a celkové náklady c(q) = 1000+10q.
Vláda chce zdanit monopolní zisky daní ve výši
50 %. Jestliže se tak stane, pak monopolní firma

zvýší cenu o 50 %.

Žádná z výše uvedených možností.

nezmění cenu ani prodané množství.

zvýší cenu o více než 50 %.

uhradí část daně, ale ne celou daň, ze zvýšení ceny.

5.

1 point

Víme, že preference slečny Žluté jsou netranzitivní,
která z výše uvedených užitkových funkcí
popisuje takové preference?

U(x1, x2) = −x1 − x2

U(x1, x2) = 0

U(x1, x2) = max{x1, x2}

Netranzitivní preference nelze popsat užitkovou funkcí.

U(x1, x2) = x1x2

6.

1 point

Firma v dokonale konkurenčním prostředí používá
dva vstupy a její produkční funkce je dána
vztahem f(x1, x2) = 39x
1/4
1 x
1/4
2 . Firma může
nakupovat libovolné množství obou výrobních
faktorů při cenách w1 = w2 = 1 $. Náklady na
výrobu y jednotek výstupu pro tuto firmu jsou

(x1 + x2)/39.

2(y/39)2

y/78.

y2/78.

39(x1 + x2)y.

7.

1 point

Harry má příjem 10 $, který utrácí za kolu a pepsi,
které považuje za dokonalé substituty v poměru
1:1. Pepsi stojí 0,50 $ a kola 0,60 $ za plechovku.
Harry má 20 kuponů. Za každý z nich
může nakoupit jednu plechovku koly za 0,40 $.
Který z následujících spotřebních košů si koupí.

16 a 2/3 plechovky koly a žádnou pepsi

Žádná z výše uvedených možností

10 plechovek koly a 8 plechovek pepsi

10 plechovek koly a 12 plechovek pepsi

20 plechovek pepsi a žádnou kolu

8.

1 point

Honza má užitkovou funkci ve tvaru C−H2, kde
C je spotřeba v dolarech a H je počet hodin práce
denně. Honza může pracovat ve městě 8 hodin
denně za 100 dolarů na den, nebo si může pronajmout
farmu od paní Traktorové a pracovat
kolik hodin denně bude chtít (stačí mu opravdu
velmi málo spánku). Jestliže jeden den pracuje
H hodin, pak svůj denní produkt může prodat
za 20H dolarů. Nicméně, Honza musí platit paní
Traktorové rentu ve výši R dolarů. Paní Traktorová
uvažuje, jak vysokou rentu může Honzovi
nabídnout, aby její nabídku ještě přijal. Taková
renta bude o cent nižší než

100 dolarů za den

36 dolarů za den

64 dolarů za den

60 dolarů za den

50 dolarů za den

9.

1 point

Albín má kvazilineární preference a miluje preclíky.
Jeho inverzní poptávková funkce po preclíkách
je p(x) = 49−6x, kde x označuje množství
spotřebovaných preclíků. V současnosti spotřebovává
8 preclíků za 1 $ za jeden. Jestliže cena
preclíků stoupne na 7 $, změna v Albínově spotřebitelském
přebytku bude

-90 $.

-42 $.

-45 $.

-56 $.

-48 $.

10.

1 point

Henri žije ve městě, ve kterém sklenice vína stojí
3 franky a pecen chleba stojí 5 franků. Henri
utrácí celý svůj příjem za 5 sklenic vína a 4 pecny
chleba za den. Bob má příjem 15 $ za den a
platí 0,5 $ za pecen chleba a 2 $ za sklenici vína.
Pokud má Bob stejné preference jako Henri
a pokud oba spotřebovávají pouze chleba a víno,

Bob a Henri jsou na tom stejně dobře.

Bob je na tom lépe než Henri.

oba porušují slabý axiom projevených preferencí.

nemáme dostatek informací, abychom mohli zjistit, který z nich je na tom lépe.

Henri je na tom lépe než Bob.

11.

1 point

Monopol prodává na dvou trzích. Poptávka po
jeho produktu na trhu 1 je p1 = 122 − 2x1 a na
trhu 2 je p2 = 306 − 5x2, kde x jsou prodaná
množství a p ceny. Monopol má dále konstantní
mezní náklady c = 6 a nulové fixní náklady. Na
obou trzích může nastavit rozdílné ceny. Jaká
kombinace množství maximalizuje zisk?

x1 = 49 a x2 = 40.

x1 = 59 a x2 = 29.

x1 = 29 a x2 = 30.

x1 = 58 a x2 = 32.

x1 = 39 a x2 = 28.

12.

1 point

AMD zvažuje napodobení nového čipu od Intelu.
Jestliže AMD vstoupí na trh, kde je nyní
pouze Intel, Intel může být Zlý a snížit ceny, nebo
může být Hodný a přepustit část trhu AMD.
Oba hráči znají níže uvedenou výplatní matici
současné hodnoty zisků (v miliardách dolarů):
Intel
Zly Hodny
AMD Vstoupit 3; -1 7; 11
Nevstoupit 0; 12 0; 22
.
Jestliže se AMD rozhoduje první, jaká je dokonalá
rovnováha vzhledem k podhrám (SPE) pro
tuto sekvenční hru?

neexistuje dokonalá rovnováha vzhledem k podhrám (SPE)

(nevstoupit, hodný)

(vstoupit, hodný)

(vstoupit, zlý)

(nevstoupit, zlý)

13.

1 point

Přebytek dokonale konkurenčního výrobce
s kladnými fixními náklady a rostoucími mezními
náklady je možné vyjádřit jako

plocha pod křivkou mezních nákladů

hodnota zisku.

celkový příjem minus fixní náklady.

Žádná z výše uvedených možností není správně.

plocha doleva od křivky nabídky firmy (nebo nad křivkou nabídky) a pod úrovní ceny.

14.

1 point

Pokud nakreslíme Mariiny indiferenční křivky
s avokádem na vodorovné ose a grepy na svislé
ose, potom kdykoli má víc grepů než avokád,
sklon její indiferenční křivky bude -2. Kdykoli
má víc avokád než grepů, sklon je -1/2. Mary by
byla indiferentní mezí 22 avokády a 37 grepy a
jiným košem s 37 avokády a

27 grepy

17 grepy

32 grepy

24,5 grepy

22 grepy

15.

1 point

Cenovou elasticitu poptávky můžeme zapsat jako

Δp/p Δq/q .

p·Δp q·Δq .

Δq Δp

C Δq/q Δp/p .

q·Δq p·Δp .

16.

1 point

Jestliže vláda uvalí množstevní daň na statek 1,
znamená to, že spotřebitel nebo prodejce musí

z každé prodané jednotky statku 1 zaplatit vládě daň ve výši určité části ceny tohoto statku.

zaplatit vládě daň ve výši, která nezávisí ani na prodaném množství statku 1 ani na jeho ceně.

zaplatit vládě daň ve výši, která závislí na okolnostech prodeje

z každé prodané jednotky statku 1 zaplatit vládě daň v určité výši.

zaplatit vládě daň ve výši, kterou si určí sami.

17.

1 point

Které z následujících čtyř tvrzení NENÍ pravdivé?
Monopol, který provádí cenovou diskriminaci
prvního stupně (dokonalou cenovou diskriminaci),

Více než jedno ze čtyř výše uvedených tvrzení NENÍ pravdivé.

prodává takové množství, při kterém se cena rovná průměrným nákladům.

nevytváří náklady mrtvé váhy.

získává celý přebytek spotřebitele.

prodává takové množství, při kterém se mezní příjmy rovnají mezním nákladům.

18.

1 point

Firma v dokonale konkurenčním prostředí využívá
pouze dvou výrobních faktorů k výrobě svého
výstupu, který je dán produkční funkcí ve tvaru
q = min{x1, x2}. Cena výrobního faktoru 1 je
4 $ a cena výrobního faktoru 2 je 1 $. Vzhledem
k nedostatku skladových prostor, firma nemůže
používat více jak 15 jednotek x1. Mimo to musí
firma zaplatit kvazifixní náklady 90 $, pokud
vyrábí jakékoliv kladné množství produkce, ale
pokud zastaví výrobu jsou tyto náklady nulové.
Jaká je nejmenší celočíselná cena, která firmu
přiměje, aby vyráběla kladné množství výstupu
v dlouhém období?

11 $

5 $

21 $

24 $

15 $

19.

1 point

Které tvrzení je správně?

Daň vždy snižuje množství realizované na trhu.

Daň vždy vytváří ztrátu mrtvé váhy.

Daň nikdy nevytváří ztrátu mrtvé váhy.

Daň nikdy nesnižuje množství realizované na trhu.

Žádná z ostatních možností není správně.

20.

1 point

________________ určuje, jaké dodatečné
množství faktoru 2 budeme potřebovat,
jestliže se chystáme vzdát určité malé části faktoru
1 a chceme vyrábět stále stejný objem produkce.

Technická míra substituce

Mezní míra substituce

Mezní produkt faktoru 1

Více z výše uvedených možností je správně.

Mezní produkt faktoru 2

21.

1 point

Poptávková funkce po vstupenkách do kina je
dána rovnicí q = 3800 − 95p. Jaká cena zajistí
kinu maximální celkový příjem?

80 dolarů

20 dolarů

žádná z výše uvedených možností

10 dolarů

40 dolarů

22.

1 point

Máme dvě firmy. Stackelbergův model konkurence
je hra,

ve které se obě firmy zároveň rozhodují o ceně produkce.

ve které se nejdřív jedna a následně druhá firma rozhodne o množství produkce.

ve které se nejdřív jedna a následně druhá firma rozhodne o ceně produkce.

Žádná z výše uvedených možností.

ve které se obě firmy zároveň rozhodují o množství produkce.

23.

1 point

Marcel má užitkovou funkci danou vztahem
U(k, v) = 3k + 3v a Filip má užitkovou funkci
danou vztahem U(k, v) = kv, kde k značí měsíční
spotřebu počtu knih a v počtu lahví vína.
Jestliže v Edgeworthově diagramu směny naneseme
na horizontální osu spotřebu knih a na vertikální
osu spotřebu vína a Marcelovu spotřebu
budeme měřit z levého dolního rohu diagramu,
potom smluvní křivku tvoří

přímka vycházející z pravého horního rohu jdoucí do levého spodního rohu.

křivka která se stává plošší ve směru zleva doprava.

přímka se sklonem 1 procházející pravým horním rohem diagramu.

přímka se sklonem 1 procházející levým dolním rohem diagramu.

křivka která se stává strmější ve směru zleva doprava.

24.

1 point

Farmář Hoglund používá N liber hnojiva na akr.
Mezní produkt hnojiva je 1−N/200 bushelů (1
bushel = 36,369 litrů) obilí. Kolik liber hnojiva
na akr by měl Hoglund použít, aby maximalizoval
svůj zisk, jestliže cena obilí je 1 $ za bushel
a cena hnojiva 0,2 $ za libru?

84

200

160

320

328

25.

1 point

Spotřebitel se rozhoduje mezi statky X a Y. Při
cenách PX a PY nakupuje pouze statek X. Poté
statek Y zlevní a spotřebitel začne nakupovat
pouze statek Y. Spotřebitelovy preference mohou
být

dokonalé komplementy

dokonalé substituty.

Žádná z výše uvedených možností

libovolné.

Cobb-Douglasovy.