Mikro II VII

1.

1 point

Na projektu pracuje 10 pracovník °u stejných
schopností. Výnos z projektu je 60 dolar °u krát
poˇcet hodin, které dohromady odpracují všichni
pracovníci. Užitek každého pracovníka je roven
jeho pˇríjmu mínus druhá mocnina poˇctu hodin,
které pracovník odpracoval. Zamˇestnavatel
nemá žádnou možnost pozorovat, kolik hodin
který pracovník pracoval, takže se rozhodne
spoléhat na dobrou v ° uli pracovník °u a poté výnos
z projektu rozdˇelit mezi všech 10 rovným
dílem. Pˇredpokládejme, že zamˇestnanci jsou sobe
ˇctí a starají se jen o sebe. Kolik dostane každý
z nich za práci na projektu?

30 dolar ° u.

1 800 dolar ° u.

Žádná z výše uvedených možností.

195 dolar ° u.

180 dolar ° u.

2.

1 point

Mˇejme dva hráˇce, z nichž každý má dvˇe možné
strategie - spolupracovat (S), nebo nespolupracovat
(N). Oba hráˇci napíší na papírek svou
volbu - S nebo N. Pokud napíší oba S, dostanou
oba 100 dolar ° u. Pokud napíší oba N, nedostane
nikdo nic. Pokud jeden hráˇc napíše S a druhý N,
pak spolupracující dostane výplatu V dolar °u a
nespolupracující dostane T dolar ° u. Nespolupracovat
bude dominantní strategií pro oba hráˇce
pokud

V < 0 a T > 100.

V < T a T > 100.

V a T jsou libovolná kladná ˇcísla.

V + T > 100.

T > 2V.

3.

1 point

Produkˇcní funkce firmy je dána vztahem
f (x, y) Æ 20x3/5 y2/5. Sklon izokvanty této firmy
v bodˇe (x, y) Æ (20,40) je

-1,5.

-0,5.

-2/3.

-3.

-0,25.

4.

1 point

Na trhu s koly p° usobí 100 firem s dlouhodobou
nabídkou kˇrivkou tvaru c(y) Æ 2 Å (y2/2)
a 60 firem s dlouhodobou nabídkovou kˇrivkou
tvaru c(y) Æ y2/10. Žádná další firma nem° uže
na tento trh vstoupit. Jaká je dlouhodobá nabídková
kˇrivka tohoto odvˇetví pˇri cenách vyšších
než 2 $?

y = 435p.

y = 300p.

y = 420p.

y = 200p.

y = 400p.

5.

1 point

Pˇredpokládejme, že tržní poptávková kˇrivka po
fazolových klíˇccích je dána vztahem P Æ 820¡
2Q, kde P je cena a Q je celkový výstup odvˇetví.
Dále pˇredpokládejme, že v odvˇetví p° usobí dvˇe
firmy, Stackelberg °uv v ° udce a následník. Každá
z firem má konstantní mezní náklady 20 $ na
jednotku výstupu. V rovnováze celkový výstup
obou firem bude

200

50

400

100

300

6.

1 point

Firma v dokonale konkurenˇcním prostˇredí má
v dlouhém období nákladovou funkci danou
vztahem c(y) Æ 3y2 Å675 pro y È 0 a c(0) Æ 0.
Kˇrivku její nabídky v dlouhém období m°užeme
vyjádˇrit jako

y Æ p/6 pokud p È 90, y = 0 pokud p < 90.

y Æ p/6 pokud p È 93, y = 0 pokud p < 93.

y Æ p/3 pokud p È 88, y = 0 pokud p < 88.

y Æ p/3 pokud p È 95, y = 0 pokud p < 85.

y Æ p/3 pokud p È 93, y = 0 pokud p < 93.

7.

1 point

Poptávka po produkci monopolu je 8/p2. Firma
má konstantní mezní náklady rovny jednomu
dolaru za jednotku. Aby maximalizovala zisk,
mˇela by stanovit cenu na

3 dolary.

1 dolar.

1,5 dolaru.

2,5 dolaru.

2 dolary.

8.

1 point

Pˇestitel pomeranˇc °u vynalezl nový postup, kdy
vypˇestuje pomeranˇc za použití dvou vstup ° u.
Jeho produkˇcní funkce je Q Æ min{2x1, x2}, kde
x1 a x2 jsou množství vstupu 1 a 2, které používá.
Ceny tˇechto vstup °u jsou w1 Æ 5 $ a w2 Æ 2
$. Nejmenší náklady na produkci 140 jednotek
jsou rovny

630 dolar ° u.

700 dolar ° u.

1 400 dolar ° u.

280 dolar ° u.

980 dolar ° u.

9.

1 point

Produkˇcní funkce dokonale konkurenˇcní firmy
je dána vztahem f (x1, x2) Æ (min{x1,4x2})1/2.
Jestliže jednotková cena výrobního faktoru 1 je
w1 Æ 5 $ a jednotková cena výrobního faktoru 2
je w2 Æ 8 $, potom nabídkovou funkci m°užeme
vyjádˇrit rovnicí

S(p) = 7p.

S(p) = min{5p,32p}p.

S(p) = p/14.

S(p) = min{w1,4w2}p.

S(p) = max{w1,4w2}p.

10.

1 point

Firma má krátkodobou nákladovou funkci
c(y) Æ 4y2 Å100. Pˇri jakém množství produktu
jsou minimalizovány krátkodobé pr °umˇerné náklady?

5.

25.

0,40.

2.

Žádná z výše uvedených možností.

11.

1 point

Monopol praktikuje cenovou diskriminaci tˇretího
stupnˇe na dvou trzích. Poptávka na prvním
trhu je q Æ 500¡2p a na druhém je q Æ
1500¡6p. Aby maximalizoval zisk, monopol by
mˇel

stanovit vyšší cenu na druhém trhu než na prvním.

stanovit stejnou cenu na obou trzích.

prodávat pouze na jednom ze dvou trh ° u.

Žádná z výše uvedených možností.

stanovit vyšší cenu na prvním trhu než na druhém

12.

1 point

Firma má fixní náklady ve výši 4 000 dolar
° u. Její krátkodobá produkˇcní funkce má tvar
y Æ 4x1/2, kde y je velikost výstupu firmy a x
je množství variabilního produkˇcního faktoru.
Cena tohoto výrobního faktoru je 4 000 dolar °u
za jednotku. Funkce krátkodobých celkových
náklad °u této firmy je

4000Å0,25y2.

4000Å4000y.

8000y.

4000/yÅ4000.

4000Å250y2.

13.

1 point

Firma maximalizující zisk v dokonale konkuren
ˇcním prostˇredí k výrobˇe využívá dvou
vstup ° u, a a b . Její produkˇcní funkce je dána
vztahem F(a,b) Æ a1/2 Å b1/2. Sv° uj výstup podává
za 5 $ za jednotku. Jednotková cena obou
vstup °u je 1 $. Jestliže vzroste cena výstupu na
6 $ za jednotku, ale ceny výrobních faktor °u se
nezmˇení, pak firma

Žádná z výše uvedených možností.

Potˇrebovali bychom znát cenu výrobního faktoru b, abychom mohli urˇcit zmˇenu v poptávaném množství a.

zvýší poptáváné množství výrobního faktoru a o 9/4 jednotek

zvýší poptáváné množství výrobního faktoru a o 11/4 jednotek.

zvýší poptáváné množství výrobního faktoru a o 3/4 jednotek

14.

1 point

Bez státních zásah °u jsou mezní náklady na pˇestování
a distribuci marihuany konstantní rovny
6 $ za unci. Pˇredpokládejme, že pokud zástupci
vládních orgán °u dodávku naleznou, tak ji zabaví
a odprodají na volném trhu. Pravdˇepodobnost,
že dodávka bude zabavena, je 0,1. Pokud
je dodávka zabavena, neplynou z toho pro
distributory marihuany žádné další tresty. D° usledkem
tohoto státního zásahu

rovnovážná cena klesne o 1/3 $.

rovnovážná cena vzroste o 2/3 $.

rovnovážná cena z ° ustane nezmˇenˇena.

rovnovážná cena vzroste o 0,60 $..

rovnovážná cena vzroste o 4/3 $.

15.

1 point

Malá ekonomika s ˇcistou smˇenou má pouze dva
spotˇrebitele, Karla a Dorotku. Karlova užitková
funkce je U(x, y) Æ xÅ154y1/2 a Dorotˇcina užitková
funkce je U(x, y) Æ xÅ7y. Kolik y bude Karel
spotˇrebovávat v Pareto efektivní alokaci, ve
které oba spotˇrebovávají kladné množství obou
statk ° u?

121

22

9

Bez znalosti poˇcáteˇcních vybavení Karla a Dorotky na tuto otázku nem°užeme odpov ˇedˇet.

18

16.

1 point

Jestliže je výstup vyrábˇen pomocí dvou výrobních
faktor °u a s rostoucími výnosy z rozsahu,
potom

nem°užeme mít klesající mezní míru substituce.

pˇri všech úrovní výstupu máme rostoucí mezní produkty výrobních faktor ° u.

pˇri všech úrovní výstupu máme klesající mezní produkty výrobních faktor ° u.

když se na grafu produkˇcních isokvant posuneme podél polopˇrímky vycházející z poˇcátku souˇradnic, tak se výstup více jak zdvojnásobí, jestliže se zdvojnásobí vzdálenost od poˇcátku.

mezní produkt alespo ˇn jednoho z výrobních faktor °u musí být rostoucí.

17.

1 point

Roach Motors je dominantní firmou v prodeji
ojetých voz °u v malém mˇestˇe na stˇredozápadˇe.
Poté co zaplatí 50 000 $ za režie, náklady Roach
Motors spojené s každým autem ˇciní 500 $. V
tomto mˇestˇe dále p° usobí 4 malí prodejci ojetých
voz ° u, ale protože nejsou dostateˇcnˇe velcí, aby
mohli nakupovat auta se stejným cenovým zvýhodn
ˇením jako Roach Motors, každá firma ˇcelí
nákladové funkci tvaru C Æ 5000Å700q Å5q2.
Poptávka po ojetých vozech je dána vztahem
Q Æ 300¡P/10. Kolik voz °u bude každá z firem
konkurenˇcního lemu nabízet, pˇredpokládámeli,
že Roach Motors nastaví cenu tak, aby maximalizoval
sv ° uj zisk?

19

16

9

13

8

18.

1 point

Jsou dva druhy ojetých aut - kvalitní a špatné.
Kupci neumí druhy rozlišit, dokud auto nekoupí.
Vlastníci kvalitních ojetin neprodají za
cenu nižší než 2 000 dolar ° u, vlastníci špatných
ojetin prodají jen za cenu 1 000 dolar °u a vyšší.
Rizikovˇe neutrální kupci si cení kvalitní ojetinu
na 3 466 dolar °u a špatnou ojetinu na 1 200 dolar
° u. Pˇredpokládejme, že 30% ojetin je kvalitních
a 70% je špatných. V rovnováze

se kvalitní ojetiny prodají za vyšší ceny než špatné ojetiny.

se budou prodávat jen špatné ojetiny.

se prodají všechna auta.

se budou prodávat jen kvalitní ojetiny.

se neprodají žádná auta.

19.

1 point

Tereza a Jan oba spotˇrebovávají v ekonomice
s ˇcistou smˇenou stejné statky. Tereza má p° uvodní
vybavení 9 jednotek statku 1 a 6 jednotek
statku 2. Jan má poˇcáteˇcní vybavení 91 jednotek
statku 1 a 14 jednotek statku 2. Oba mají
užitkovou funkci U(x1, x2) Æ x1/3
1 x2/3
2 . Pokud je
statek 1 numeraire, takže p1 Æ 1 $, jaká bude
rovnovážná cena statku 2?

5 $

2 $

20 $

1 $

10 $

20.

1 point

Monopol ˇcelí klesající poptávkové kˇrivce a má
fixní náklady tak velké, že když maximalizuje
zisk pˇri kladném množství produktu, má
pˇresnˇe nulový zisk. Pˇri tomto kladném, zisk
maximalizujícím množství

mezní pˇríjem je vˇetší než mezní náklady.

má monopol klesající výnosy z rozsahu.

poptávka je cenovˇe neelastická.

cena je rovna mezním náklad °um.

pr °umˇerné celkové náklady jsou vyšší než mezní náklady.