MIKRO II

1.

1 point

Firma v dokonale konkurenčním prostředí využívá pouze
dvou výrobních faktorů k výrobě svého výstupu, který
je dán produkční funkcí ve tvaru q = min{x1, x2}. Cena
výrobního faktoru 1 je 4 $ a cena výrobního faktoru 2
je 1 $. Vzhledem k nedostatku skladových prostor, firma
nemůže používat více jak 15 jednotek x1. Mimo to musí
firma zaplatit kvazifixní náklady 90 $, pokud vyrábí jakékoliv
kladné množství produkce, ale pokud zastaví výrobu
jsou tyto náklady nulové. Jaká je nejmenší celočíselná cena,
která firmu přiměje, aby vyráběla kladné množství
výstupu v dlouhém období?

5$

15$

11$

24$

21$

2.

1 point

Produkční funkce firmy je dána vztahem f(x, y) =
x3/4y1/4, kde x značí množství výrobního faktoru X a y
množství výrobního faktoru Y . V grafu vyneseme x na horizontální
osu a y na osu vertikální. Nakreslíme několik
izokvant. Nyní přikreslíme přímku, která prochází body,
ve kterých mají izokvanty sklon -9. Přikreslená přímka je

je vertikální.

je vlastně polopřímkou vycházející z počátku se sklonem 4.

má zápornou směrnici.

je horizontální.

je vlastně polopřímkou vycházející z počátku se sklonem 3.

3.

1 point

V malé ekonomice jsou pouze dva spotřebitelé, Zdeněk
a Marta. Zdeňkova užitková funkce je dána vztahem,
U(x, y) = x + 48p
y. Martina užitková funkce je dána
vztahem U(x, y) = x + 4y. Jaké množství statku y bude
Zdeněk spotřebovávat v Paretovsky optimální alokaci,
kde oba spotřebitelé spotřebovávají kladné množství
každého statku? (Nápověda: V Pareto optimální situaci se
mezní míry substituce obou spotřebitelů rovnají.)

5

10

12

36

Nemůže určit, pokud neznáme jejich původní vybavení.

4.

1 point

Firma v dokonale konkurenčním prostředí volí velikost výstupu
tak, aby maximalizovala svůj zisk v krátkém období.
Které z následujících tvrzení NEmusí být nutně pravdivé?
(Předpokládejme, že mezní náklady jsou rostoucí a jsou
definovány pro každou úroveň výstupu.)

Křivka mezních nákladů je rostoucí.

Cena se rovná mezním nákladům.

Celkové příjmy jsou alespoň tak velké jako celkové náklady.

Cena je alespoň tak vysoká jako průměrné variabilní náklady.

Mezní náklady jsou alespoň tak velké jako průměrné variabilní náklady.

5.

1 point

Máme dvě firmy. Stackelbergův model konkurence je hra,

ve které se obě firmy zároveň rozhodují o množství produkce.

Žádná z výše uvedených možností

ve které se nejdřív jedna a následně druhá firma rozhodne o ceně produkce.

ve které se nejdřív jedna a následně druhá firma rozhodne o množství produkce.

ve které se obě firmy zároveň rozhodují o ceně produkce.

6.

1 point

Angela spotřebovává statky x a y. Její indiferenční křivky
jsou popsány vzorcem y = k/(x + 3). Vyšší hodnoty k
odpovídají lepším indiferenčním křivkám.

Angela preferuje spotřební koš (8, 9) před košem (9, 8).

Angela má ráda statek x a nemá ráda statek y.

Angela má ráda statek y a nemá ráda statek x.

Více než jedna z ostatních odpovědí je správně.

Angela preferuje spotřební koš (11, 9) před košem (9, 11).

7.

1 point

V odvětví působí dvě firmy, které mezi sebou uzavřeli tajnou
dohodu, podle níž se chovají tak, aby maximalizovali
společný zisk, který si dělí rovným dílem. Firma 1 má
nákladovou funkci dánu vztahem c(y) = 8y. Firma 2 má
nákladovou funkci dánu vztahem c(y) = y2. Každá firma
vyrábí celočíselný počet jednotek produkce. Tržní poptávka
je dána vztahem Y (p) = 56 − p.

Obě firmy by měly vyrábět 12 jednotek.

Obě firmy by měly vyrábět 10 jednotek.

Firma 1 by měla vyrábět 24 jednotek a firma 2 by měla vyrábět 2 jednotky.

Žádná z výše uvedených možností.

Firma 1 by měla vyrábět 20 jednotek a firma 2 by měla vyrábět 4 jednotky.

8.

1 point

Na trhu s koly působí 100 firem s dlouhodobou nabídkou
křivkou tvaru c(y) = 2+(y2/2) a 120 firem s dlouhodobou
nabídkovou křivkou tvaru c(y) = y2/4. Žádná další firma
nemůže na tento trh vstoupit. Jaká je dlouhodobá nabídková
křivka tohoto odvětví při cenách vyšších než 2 $?

y = 360p.

y = 375p.

y = 240p.

y = 340p.

y = 170p.

9.

1 point

Student utratí celý svůj příjem na pizzu a knihy. Jedna
pizza stojí 3 $ a knihy stojí 10 $. Student spotřebovává 30
pizz a 3 knihy za měsíc. Cena pizz se snížila na 2,90 $,
zatímco cena knih se zvýšila na 11 $.

Student si touto změnou cen pohoršil.

Tato změna ceny má stejný efekt jako růst přijmu o 3 $.

Student si touto změnou cen ani nepolepšil ani nepohoršil.

Student si touto změnou cen nepohoršil a možná si i polepšil.

možná polepšil a možná pohoršil. Nemůžeme to posoudit, dokud nebudeme znát jeho spotřební koš po změně ceny.

10.

1 point

Karel spotřebovává jablka (statek j) a banány (statek b).
Karel má Cobb-Douglasovu užitkovou funkci U(Xj ,Xb) =
xjx2
b . Cena jablek je 1 $, cena banánů je 2 $ a jeho důchod
je 30 $ za týden. Jestliže cena banánů klesne na 1 $,

Karel bude poptávat méně jablek a více banánů

substituční efekt poklesu ceny banánů sníží jeho spotřebu banánů, ale důchodový efekt zvýší jeho spotřebu banánů o tolik, že jeho spotřeba banánů nakonec vzroste

důchod použitý k výpočtu substitučního efektu je vyšší než skutečný důchod, protože si Karel změnou ceny polepšil.

substituční efekt poklesu ceny banánů sníží jeho spotřebu jablek, ale důchodový efekt zvýší jeho spotřebu jablek o stejné množství.

Více jak jedno z výše uvedených tvrzení je správné.

11.

1 point

Jsou dva druhy ojetých aut - kvalitní a špatné. Kupci neumí
druhy rozlišit, dokud auto nekoupí. Vlastníci kvalitních
ojetin neprodají za cenu nižší než 2 000 dolarů, vlastníci
špatných ojetin prodají jen za cenu 1 000 dolarů a vyšší.
Rizikově neutrální kupci si cení kvalitní ojetinu na 1 492
dolarů a špatných ojetin na 1 200 dolarů. Předpokládejme,
že 70% ojetin je kvalitních a 30% je špatných. V rovnováze

se budou prodávat jen špatné ojetiny.

se neprodají žádná auta.

se prodají všechna auta.

se kvalitní ojetiny prodají za vyšší ceny než špatné ojetiny.

se budou prodávat jen kvalitní ojetiny.

12.

1 point

Bod nasycení je spotřební koš,

Více než jedna odpověď je správně.

při jehož spotřebě dosahuje spotřebitel nejvyššího možného užitku.

ve kterém se indiferenční křivky protínají.

který bude spotřebitel vždy kupovat.

ve kterém je směrnice indiferenční křivky spotřebitele 0.

13.

1 point

V jistém odvětví je nabídková křivka každé firmy dána
vztahem Si(p) = p/2. Jaké jsou celkové variabilní náklady
jedné firmy, jestliže vyrábí 5 jednotek výstupu?

K určení celkových variabilních nákladů nemáme dostatek informací..

25 $

23 $

50 $

37,5 $

14.

1 point

Billy má von Neuman-Morgensternovu užitkovou funkci
tvaru U(c) = c1/2. Pokud se Billy v této sezóně nezraní,
dostane plat 16 milionů dolarů. Pokud se zraní, dostane
10 000 dolarů. Pravděpodobnost zranění je 0,1. Jeho očekávaný
užitek je roven

100 000.

někde mezi 15 a 16 miliony.

3 610.

14 440.

7 220.

15.

1 point

Monopol má celkové náklady c(q) = 800+8q. Inverzní poptávka
je dána výrazem 80 − 6q. Ceny i náklady měříme
v dolarech. Je-li firma zákonem nucena uspokojit poptávku
při ceně rovné mezním nákladům, potom

její příjmy budou nulové.

firma bude mít kladný zisk, ale nižší než kdyby zákon neplatil.

firma bude mít ztrátu 400 dolarů.

firma bude mít ztrátu 480 dolarů.

firma bude mít ztrátu 800 dolarů.

16.

1 point

Katka má užitkovou funkci U(x1, x2) = 2(ln x1) + x2. Při
svém současném příjmu a současných relativních cenách
spotřebovává 10 jednotek statku 1 a 15 jednotek statku 2.
Když se její příjem zdvojnásobí a ceny se nezmění, kolik
jednotek statku 1 spotřebuje po změně příjmu?

20

18

Nemáme dost informací, abychom říct, co si koupí.

10

5

17.

1 point

Harryho funkce poptávky po borůvkách je x = 20 − 2p,
kde p je cena a x je poptávané množství. Pokud je cena
borůvek 3, jaká je Harryho cenová elasticita poptávky po
borůvkách?

-6/14

-14/6

-2

-2/20

Žádná z výše uvedených možností.

18.

1 point

Předpokládejte, že prodejce céček čelí klesající poptávce,
která má při současných prodaných množstvích elasticitu
1,2 v absolutní hodnotě. Jelikož jsou mezní náklady na
výrobu "céček" nulové, prodejce maximalizující zisk by

měl diversifikovat své výrobní aktivity prodejem desek Olympicu.

měl snížit ceny.

měl zvýšit ceny.

musel získat detailnější informace o trhu, než by se mohl rozhodovat o změně cen.

měl ponechat ceny nezměněny.

19.

1 point

Bob chce přibrat, aby mohl hrát ragby. Jí pouze mléko a
špenát. Jeden mléčný koktejl ho stojí 1 $ a jedna porce
špenátu ho stojí 2 $. Mléčný koktejl má 850 kalorií a porce
špenátu 200 kalorií. Bob nikdy za jídlo neutratí víc než
20 $ za den a vždycky spotřebuje nejméně 8000 kalorií za
den. Které z následujících tvrzení je nutně pravda?

Žádná z výše uvedených možností.

Bob nikdy nespotřebuje kladné množství obou statků.

Bob nikdy nespotřebuje víc než 6 porcí špenátu za den.

Bob spotřebovává pouze mléčné koktejly.

Bob spotřebuje nejméně 9 mléčných koktejlů za den.

20.

1 point

Rezervační cena je

je každá cena, která má hodnotu 1.

je cena statku, jehož poptávané množství lineárně souvisí s užitkem spotřebitele u kvazilineárních preferencí.

je cena statku, který je rezervován právě pro jednoho spotřebitele.

cena, při které je spotřebiteli jedno, zda spotřebovává nebo nespotřebovává daný statek.

Žádná z výše uvedených možností.

21.

1 point

Které z následujících tvrzení je pravdivé?

Firmy při minimalizaci nákladů při určité úrovni produkce hledají takový bod na izokvantě, který odpovídá nejnižším nákladům.

Spotřebitelé při maximalizaci užitku při daném rozpočtovém omezení hledají takový bod na indiferenční křivce, který odpovídá maximálnímu užitku.

Firmy při minimalizaci nákladů při určité úrovni produkce hledají takový bod na dané izokvantě, které odpovídá nejvyšší produkci.

Žádná z výše uvedených možností.

Firmy při minimalizaci nákladů hledají takový bod na určité izokostě, který odpovídá nejnižším nákladům.

22.

1 point

Poptávková funkce má tvar q(p) = 30 − p/3. Potom příslušející
inverzní poptávková funkce má tvar

q(p) = 30 − 3p.

q(p) = 1/(30 − p/3).

p(q) = 30 − q/3.

p(q) = 1/30 − q/3.

p(q) = 90 − 3q.